O tom, že Starým Brnem protékala říčka, přesněji náhon, ví z místních jistě skoro každý. Méně už mladší, popřípadě přistěhovaní v pozdějších létech. Naštěstí existují staré fotografie a kresby, některé opravdu neuvěřitelné kvality, které tuto skutečnost dokládají. A tak mě napadlo jich pár sesbírat (naštěstí je jich dost i na internetu) a pokusit se proces jejich pořízení zopakovat v současnosti ze stejných míst, jako tehdejší autoři. Vyskytlo se hned několik problémů. Jedním z nich je odlišná technika, především objektivy a film, ty vytváří dojem zcela jiné perspektivy. Druhou problematickou stránkou věci je samotné místo, ze které byl tehdejší záběr pořízen. Není totiž na fotografii vidět a občas to vypadá, že byla ta či ona fotografie pořízena snad ze žebříku, či nějakého okna. Těžko se pak podaří přesněji napodobit úhel záběru. V neposlední řadě také často cloní výhled stromy vysazené okolo přelomu 60. a 70. let 20. století, nové snímky taktéž hyzdí automobily, kterých je i oproti fotografiím z 60. let 20. století v Brně prostě neuvěřitelné množství. To kolikrát člověku přijde až neuvěřitelné, jak je možné, že při existenci tolika podobných i daleko větších měst po celé širé planetě, stejně či více přecpaných stovky tisíc aut, je stále na co jezdit. :-)
Na první dvojité fotografii je Mendlovo náměstí z pohledu od Výstaviště, přesněji z ulice Veletržní. Starší záběr je z 60. let dvacátého století a člověka při pohledu na ni napadá, jak dlouho "krášlila" reminiscence mlýnského náhonu okolí, když je ještě v šedesátých letech takto patrná. Na této fotografii však již mizí a nastupuje moderní podoba místa, jak ji známe dnes. (dům uprostřed Mendlova náměstí je mimochodem od války netknutý a dodnes jsou na něm zřetelná místa dopadů střel bojů Druhé světové války. Nyní se domu město Brno v aukci zbavilo, stav se tedy po desítkách let patrně změní.)
Na další fotografii, z doby stejné jako ta předešlá, je zachycena ulice Rybářská. Zde je změna markantní a kromě jediného domu s malou výrobní halou, osvětlovanou přes den skleníkovými stropními průhledy, (kde dnes sídlí firma Beghelli -je to Rybářská 3), se nedochovalo nic. Ani komín vzadu již nestojí, stromy jsou jiné, chodník taktéž, jen ten jediný dům hrdě nese odkaz historie. Popravdě nebýt tohoto přeživšího, místo fotografie bych sám nenašel.
Fotografie pod tímto odstavcem, je také obrazem místa změněného k nepoznání. Pochází patrně z konce 19. století a vyobrazuje ulici Pekařskou těsně před místem, kde dnes navazuje na ulici Úvoz a Mendlovo náměstí. Kdepak je dům s restaurací Pekanda, kdepak je škola u které na moderní fotografii zevluje a pokuřuje žactvo, kdepak je vjezd k tajemné tramvajové štole? Ovšem dům vedle proluky tam byl tehdy a je tam stále. A je opravdu prakticky netknutý.
Klid, patrný ze starého snímku je konejšivý a je vidět, že fotograf tehdy budil určitý zájem místních. Všichni se dívají do objektivu. Copak je asi ten den čekalo? K odpovědi nám nechtěně pomůže paní s nůší, dnes již drahnou dobu tlející na některém z brněnských hřbitovů. Osoba jakoby ani nikdy neexistující. A přece. Stín její postavy dává tušit, že je dopoledne, patrně něco po desáté hodině. A že je v místě tak málo lidí, mohlo by snad jít o neděli. Nejspíš se tedy řešil oběd, případně kampak se odpoledne půjde na procházku. Ale těžko říci. Kdepak asi žijí potomci těchto lidí, neznáme se třeba?
Žádné komentáře:
Okomentovat