Tak konečně. 151 hodin, nebo chcete-li 3624 minut čekání na (skoro) letní slunce je za námi. Konečně. Proč konečně? Pokud také trpíte v jakékoliv formě na syndrom nedostatku světla, víte proč KONEČNĚ. Jak píše odborná literatura, v březnu a dubnu sezónní afektivní porucha zcela mizí a lidé se vracejí do normálního života. No konečně.
Nejhorší na této poruše je její zlehčování, vedoucí k zanedbání dané situace. To může snadno skončit i sebevraždou. V severských zemích je to známá věc, u nás nikoliv.
Zlehčování přichází jak ze strany okolí, tak ze strany postiženého. Ten se snaží nevysvětlitelné deprese, úzkosti a absolutní nedostatek síly a energie vysvětlovat různým způsobem. Nejčastěji to takový člověk dává za vinu sobě, což prohlubuje depresi a úzkost. Deprese a úzkost vede dále k neschopnost kvalitního spánku, která u lidí postižených syndromem nedostatku světla pramení z nedostatečné produkce melatoninu v epifýze. Postupem času může "oběť zimy" zcela ztratit schopnost spát. V tomto stavu přicházejí již po několika dnech kognitivní disfunkce, pramenící ze stále nižších energetických hladin v používanějších oblastech mozku. Člověk může začít třeba koktat, přidají se bludy a halucinace. V lepším případě to skončí na psychiatrii, v horším na hřbitově.
Univerzální řešení patrně neexistuje. Někteří lidé se naučí různým rituálům, se kterými zimu tak nějak "překlepou". Existují ale i prostředky aktivního přístupu k problému. Jedním z nich je příjem melatoninu večer, zavčas a perorálně. U nás se však neprodává, je třeba hledat na Slovensku či v Polsku. Navíc je efekt stále sporný. Rizika taktéž. Dalším doplňkem je světlo. Automaticky spuštěné pokojové světlo, nejlépe aspoň 300 W lampa - dvacet minut před plánovaným vstáváním - je pro tělo perfektní simulací ranního slunce. Bez problémů takováhle halogenka zařídí dorovnání vnitřních hodin. Dobré je také solárium. Prozářit se dvakrát týdně v soláriu má neuvěřitelný vliv na psychiku. Doporučením by zde mohlo být vybírat co nejslabší solária, taková, kde můžete být delší dobu (třeba 15-20 minut). Žádná turbosolária a podobně.
Proč o tom vůbec píšu? Je to totiž vážná a neřešená věc, tak třeba těchto pár slov někomu pomůže. A pamatujte si jedno. Pokud podobný problém máte a v situaci zimní krize jej začne někdo z vašeho okolí zlehčovat a házet na vás jakoukoliv vinu či naznačovat podobné nesmysly, okamžitě jej pošlete někam a vyškrtněte jej ze seznamu přátel. Třeba si tím zachráníte život. Ve stavu deprese totiž často stačí málo, jeden takový dosebezahleděný hňup bez rozhledu člověka posune k rozhodnutí udělat hloupost, která se nedá vrátit. Člověk v depresi a úzkostech, který navíc nespí, vnímá totiž realitu pokřiveně a uvěří lecjakým nesmyslům a s prominutím lecjakým kreténům.
(p.s.: Omlouvám se všem dosebezahleděným sobeckým kreténům, že vyslovuji kritiku jejich asociálnímu myšlení. Vím, že je to taky porucha, zde však osobnostní.)
Máš svatou pravdu T.
OdpovědětVymazat