Pozvedněte tu a tam zrak a zadívejte se vzhůru. Svět co tam najdete, tedy svět střech a stříšek, antén, telefonních a jiných vedení, vikýřů, okapů, prampouchů, balustrád, komínů, podkrovních bytů a teras, tedy tento svět má své neuvěřitelné kouzlo a vypovídá o daném místě víc, než by se mohlo zdát. A co teprve, když na nějakou tu střechu vylezete a rozhlédnete se po okolí, co tajemství pojednou odhalujete, jak je tamhle to blízko a tamto zase daleko, no to bych panečku nikdy neřekl, podivujete se v duchu. Rád se dívám vzhůru, po střechách lezu ještě raději. Myslím, že by to měl dělat každý, o co zajímavých zjištění se připravují ti, kteří hledí stále do země a rozhlédnou se akorát tak aby ve zdraví překonali silnici.
Přijdou tak i o brněnskou "Sochu svobody". Majestátně shlíží na Staré Brno, svojí pochodní vede Brňany vstříc lepším, svobodnějším zítřkům. Vydržela všechny poslední doby nesvobody, imperialistickou ikonu Ameriky v ní dokonce neviděli ani komunisti. A patrně věděli proč.
Není to totiž žádná Socha svobody, i když je jí neuvěřitelně podobná. Především z dálky. Není to dokonce ani žena. (ovšem ani ta americká Socha svobody moc ženských rysů v tváři nepobrala - její obličej mi připomíná spíše antického chlapce, jak by ho vysochal nějaký starověký umělec).

Podle historičky Mileny Flodrové jde v Brně o Světlonoše. Tedy Lucifera. Ten je kontroverzní mýtickou postavou, jeden ze tří padlých andělů. Pro církev je ztělesněnou negativní stránkou světa. Taktéž je snad mylně zaměňován se Satanem. Lucifer je též staré pojmenování pro Venuši a mimo jiné je zmiňován v mém oblíbeném dodatku Bible, v Janově zjevení. (nikoliv Janovo evangelium) Socha na Hybešce drží pochodeň, z hlavy jí vycházejí paprsky a stojí na slunci. Nemá samozřejmě ani knihu, něco však drží, snad harfu.(zde bude třeba dodatečného zkoumání) Přináší lidem Starého Brna světlo, lásku a poznání.
"Trancendentní blábolové :-) " píšou na svých všelijakých více či méně bláznivých stránkách, že to světlo přináší Světlonoš z vyšších dimenzí. I když nejsem příznivcem transcendentních nesmyslů, po jedné své podivné zkušenosti musím uznat, že na tom patrně něco bude, stejně jako na "světle na konci tunelu" či svatozáří okolo svatých. Mezi válkami prý v budově sídlilo americké zastoupení v Brně, snad proto je postava na domě tak často považována za zmenšeninu americké Sochy svobody.

Je fajn, že se architekti až do konce devatenáctého století nebáli okrašlovat domy uměním. Dnes se to moc nenosí, asi z finančních důvodů. Tím spíše je třeba si těchto prvků vážit. Zde narážím na fakt, že ač byl dům rekonstruován, na sochu se nedostalo. Popraskaná ruka již téměř hrozí pádem dolů na ulici. A léta běží, přátelé. Třeba sdružení vlastníků tohoto domu uspořádá nějakou sbírku. Pokud, já přispěji. Snad se záchrany dočká Světlonoš včas. A vy, až půjdete někdy křižovatkou Hybešova - Leinterova, pozvedněte zrak a nechte Světlonoše, ať i vám předá trošku toho světla z jiných dimenzí. Občas je ho v životě zapotřebí.
Žádné komentáře:
Okomentovat